Abeceda švýcarských odrůd: Chasselas alias Chrupka bílá

Abeceda švýcarských odrůd: Chasselas alias Chrupka bílá

 

lavauxPřivezl jsem jednou ze Švýcarska láhev vína odrůdy Chasselas, tedy Chrupky bílé. Nepil jsem tam nic jiného, a tak jsem se chtěl podělit s přáteli. Jenže, znáte to. V mnoha takových případech požádají přátelé po první sklence o kávu a po jejich odchodu zbytek vína zklamaně vylejete do záchodu. Ano, je to tak. Zážitky z míst, kde je prožijeme – třeba s lahví dobrého vína, jsou nesdělitelné s někým, kdo tam nebyl. Víno totiž nejvíc chutná tam, kam patří.  … a to jsem jim ještě neřekl, že láhev Chasselas je ve Švýcarsku dvakrát dražší než například Chianti classico se zlatým nebo černým kohoutem na etiketě. A jak je to u nás? Chrupka bílá se vyskytuje ponejvíce na talíři. Jen málokdo se z ní odváží vyrobit víno. Není ani zapsaná ve Státní odrůdové knize. Zato právě ve Švýcarsku je národním stříbrem. Celková plocha vinic je tam 15 tisíc hektarů, Chasselas je na 4 tisících, což je slušný výkon. A hlavně – je tak trochu pod patronací UNESCO …tedy alespoň ta, která roste na vinici Lavaux na břehu Lac Léman neboli Ženevského jezera mezi Lausanne a Montreux. Do kulturního světového dědictví se tato unikátní vinice zapsala roku 2007 díky mohutným tisíc let starým kamenným zdem, které terasovité vinice podpírají. Má celkem 800 hektarů a Chasselas je zde vysázena na 85 procentech plochy. Pokud se vydáte proti proudu řeky Rhony, která do jezera vtéká, dorazíte po několika kilometrech do kantonu Valais. Údolí kolem řeky je chráněno 47 čtyřtisícovkami švýcarských Alp, a proto je zde unikátní klima podobné tomu středomořskému. Chasselas zde má natolik výsadní postavení, že jí nikdo neřekne jinak než Fendat. Název je odvozen od slova fendre = puknout. Ono totiž, když se zakousnete do bobulky, tak v ústech příjemně pukne.

Chasselas, Yvorne, Vaud (2)Vydejme se tedy proti proudu nikoli Rhony, ale času. Kde se to švýcarské národní stříbro vzalo? A je svým původem opravdu švýcarské? Stejnou otázku jsme si položili v případě odrůdy Müller Thurgau a odpověď byla záporná. Jak to tedy bude s Chasselas? Nejdřív se říkalo, že pochází z Egypta z eko-geografické skupiny severoafrických odrůd, kde ji pěstovali již před 5 000 lety. Dokonce prý byla vyobrazena i na stěnách chrámů v Luxoru, ale poznáte podle starověkých malířů odrůdu?  Možné to je, protože variety Chasselas se ještě dnes pěstují v egyptské oáze Fajjúm. Z Egypta ji do Evropy importovali Féničané a Římané. Ostatně, kdo jiný…  Podle jiných hypotéz jsou místem původu údolí Jordánu v Palestině či turecká Konstantinopol. Každopádně je Chasselas nejstarší odrůdou kultivovanou člověkem. Ale pojďme poskočit o pár tisíc let. Roku 1523 ji do Burgundska přivezl vikomt d’Auban, diplomat ve službách Františka I., ale i tady musíme použít slovo údajně nebo prý. Protože prvním oficiálně doloženým místem pěstování byla obec Chasselas u města Macon. A aby toho nebylo málo, tak ampelografická studie z roku 2009 vyloučila severoafrický a blízkovýchodní původ odrůdy a jako místo původu označila oblast mezi Švýcarskem, Itálií a Francií, pravděpodobně oblast kolem Ženevského jezera v místě dnešního kantonu Vaud. No sláva! Takže ano, Chasselas je doma ve Švýcarsku. Písemné doklady o jejím pěstování pocházejí také z Německa z roku 1539 (pod názvy Gross Fränkisch, Edeldrauben, Lautterdrauben), ze Švýcarska z roku 1612 (Fendans, Fendant Lausannois). Název Chasselas se ale poprvé objevuje až roku 1654 ve Francii právě podle místa, kde byla poprvé zasazena. Inu, zapeklitá historie… Chuť vína je silně ovlivněna terroirem. Aromatický profil může být velmi rozdílný v závislosti na umístění vinic. Z Chasselas lze vyrobit suché a lehké víno jiskřivé nažloutlé barvy, mnohdy jemně perlivé.  Chasselas z vinic grand cru ve švýcarském departementu Vaud (Lavaux) jsou vhodná i k delší archivaci (až 30 let), především ročníky 1971, 1976, 1989, 2000, 2001, 2006.  A nakonec rarita. Hlavním producentem Chasselas je Rumunsko. Má 13 tisíc hektarů. Hned po něm je Maďarko (10 tisíc hektarů). Jenže, jak už řečeno, její velké nažloutlé bobule tvořící mohutné hrozny vypadají nejlíp na talíři. Tak dobrou chuť alias na zdraví.

 

 

Aktuální informace ze světa vína najdete také na našem Facebooku.