Rhona: Decouvertes 2013 v Palais des Papes

Od 11. do 14. března 2013 se na 4 místech vinařské řeky Rhony v jižní Francii sešlo 650 vinařů, kteří zde vystavovali téměř deset tisíc vzorků svých vín. Découvertes en Vallée du Rhone bylo založeno v roce 2001 a původně milovníci vína cestovali po jednotlivých vinařstvích regionu. Letos se hlavní část této ojedinělé vinařské prezentace přenesla do papežského paláce v Avignonu, kde se soustředily prakticky všechny apelace jižní Rhony, další dvě expozice pak byly severně od Valence v Mauves s důrazem na Saint-Joseph a Cornas  a v Tain l’Ermitage, kde si přišli na své milovníci vín z oblasti Rochegude a Croz-Hermitage,  nejsevernějším stánkem bylo pak městečko Ampuis u Vienne.

Découverte znamená v doslovném překladu objev, ale spíš se používá ve smyslu být či zažít někde něco poprvé. I když jsem kdysi dávno strávil v tomto regionu dva roky a poté se tam neustále vracel, musím říct, že je pořád co objevovat. Cotes du Rhone se rozkládají od Vienne po Tarascon na území 171 obcí a 6 departementů. Po Bordeaux druhá největší vinařská oblast Francie. Rozhodl jsem se, že zůstanu jen v papežském paláci a snažil se dostat do úst alespoň 500 vzorků. Bohužel jsem už po první stovce přestal počítat a v záplavě vín se jako správný amatér ztrácel. Nakonec, už jen samotný fakt, že si můžete pořádně prohlédnout všechny vnitřní prostory paláce, které normální člověk hned tak nevidí, stál za to. 

Smoke on the sky, fire in the mouth – kouř na obloze, oheň v ústech

Parafráze na známou skladbu Deep Purple „Smoke on the water“mne napadla cestou domů. Totiž: ve stejný den, kdy začal ze Sixtinské kaple stoupat hustý dým na znamení, že je na světě nový papež, jsem v papežském paláci přikládal k ústům sklenku s vínem Barberini. Jméno má podle Maffea Barberini, který se v roce 1623 stal Papežem Urbanem VIII. A majitel vinařství  Domaine de la Solitude (Vinařství samota) tvrdí, že to byl jeho „…prastrýc, nevím, kolik generací proti proudu času, ale jsme rodina. …..“ A já zase nevím, jak mám pojmenovat shodu okolností, o které jsem v reálném čase neměl ani potuchy.  Díky vínu se v mém životě v jeden den zjevili dva papežové, a ještě k tomu v papežském paláci. No, bratr papeže Jean Barberini měl vnučku Helene Barberin (po příchodu rodiny z Říma do Francie zmizelo italské –i na konci). Ta se provdala za Claude Martina, majitele vinařství. Jejich syn Antoin-Esprit je otec Pierre-Elzéara, kterému jeho žena Francoise Deloume přinesla věnem vinici La Solitude. Možná se vám zdá, že takto popisovat rodinné vinařství je někdy až protivné, ale s takovouto výjimečnou historií si daleko víc zapamatujete chuť a celkový výraz vína. To vše stvrzeno vinětou, na které je papežský erb Urbana VIII. – tři včeličky. Připadalo mi, že víno je stejně komplikované jako tehdejší konkláve – během ní totiž 10 kardinálů podlehlo horečce a jeden z hlavních kandidátů, kardinál Borghese onemocněl natolik, že musel odstoupit. A pro 24 kardinálů bylo připraveno jen 20 hlasovacích lístků – což mi zase zcela realisticky připomnělo chybějící skleničky u vchodu. Velká část pozemku Domaine de la Solitude patří k vinicím Chateauneuf du Pape, které se rozkládají na skupině kopců a plošin pokrytých ohlazenými oblázky – galets. Ostatně – jsme v Avignonu, tak vám papežskou vinici, AOC Chateauneuf du Pape, alespoň v několika větách popíšu: Její celková rozloha je 3150 ha, produkce 99 500 hl/rok. Tento celistvý obrovský vinohrad se nachází i na části pozemků sousedních obcí – Courthézon, Bédarrides, Orange a Sorgues. Roční úhrn srážek je velmi slabý, méně než 650 mm, v létě je často dost sucho. Mimo to je vinice často vystavena prudkému severnímu větru mistralu, který však má, zejména při deštivých obdobích, vysoušecí funkci a zabraňuje vzniku a rozvoji chorob, hlavně na stěžejní odrůdě Grenach, která má jemnou slupku. Naopak v suchém období mistral brání vyzrávání hroznů. Uprostřed jižní části je papežský vinohrad nejteplejší z celé oblasti Cotes du Rhone – 2800 slunečního svitu a průměrná roční teplota 14 stupňů.  Výnosy se tam pohybují kolem 35 hl/ha, tudíž i obsah alkoholu je vysoký – 14,5. Vína z vinic Chateauneuf du Pape si plně vychutnáte až po 4 – 5 letech.

Třináct odrůd papežského cuvé s aromatem archivního traktůrku usedlosti Beauchene

Mezi Rhonou a Mont Ventoux poblíž starorománského města Orange se nachází i vinařství Beauchene. Jeho vinice s 80 hektary se částečně rozkládají i v apelaci  Chateauneuf du Pape, dalšími dvěma AOC jsou Cote du Rhone Village a Cote du Rhone. Velká část vinohradu se také nachází v bezprostřední blízkosti vinařství – příjezdová cesta k impozantní budově, která se skutečně podobá zámku, vede vinicemi, což ve mně vzbudilo jakýsi povznášející pocit velkoleposti. Rodina Michela Bernarda zde žije už od poloviny XVII.století. Do francouzské revoluce to byli prostí zemědělci, v roce 1794 pak koupili první vinice. Pan Michel Bernard je napohled živel a jeho charisma má stejně široký radius jako jeho postava. Nejprve nám představil malou ampelografickou zahrádku, jak nazval vinici, kde je po jednom krátkém řádku vysázeno všech 13 autorizovaných odrůd pro apelaci Chateauneuf du Pape. Zmíním jen ty nejméně známé: Clairette dává vůni muškátu, Bourboulenc svěžest a kyseliny, Counoise rouge  prý nic neznamená, je udržována jen z tradice, stejně jako modrá Muscardin, to samé Terret noir a bílá Picpoul. Poslední čtyři odrůdy jsou totiž vysokovýnosné bez výrazné charakteristiky a využívaly se v dřívějších dobách, kdy bylo v módě spíše kvantitativní vinařství. „Když víno nemá žádnou chuť, hodí se k ústřicím,“ podotkl Michel a doprovodil svá slova mírným mrknutím. A těch deset hektarů vinic hned vedle usedlosti má prý jednu velkou výhodu: hrozny se ihned po sklizni dostanou do kádí a neriskují žádné případné nahnívání při transportu. Na dvorku nám pak představil své malé muzeum stoletých, dnes už napohled primitivních vinařských strojů, ale také první pradědečkův traktůrek. Neodolal jsem a vylezl za volant. Byl jsem si zcela jist, že sedím v dávno nefukčním stroji, a tak jsem moc nevěnoval pozornost Michelovu prstu na startéru. Lekl jsem se, až když výfuk vybafl hustý naftový dým. V tu chvíli byl široký vinařský dvůr zahalen výfukovým dýmem s výrazným buketem po naftě. Zkrátka – když vinař něco archivuje, vždy to musí být použitelné, ať už víno nebo stroj. Ostatně, opodál stojící stařičký citroen Michelova dědečka by určitě byl schopen zvládnout cestu kolem světa. A navíc – kouř z traktůrku začal stoupat k nebi téměř ve stejnou dobu jako kouř z komína ve Vatikánu… dnes to byl opravdu papežský den….

Trochu vinařské rivality nikoho nezabije…

Dvě sousedící vesničky Cairanne a Rasteau severovýchodně od Avignonu jsou tak trochu vinařskými soupeři, podobně jako nedaleké Vacqueras a Gigondas. Ta proslavenější je Cairanne, takže jsme zamířili do Rasteau – člověk má přece jen tendenci podpořit toho „slabšího“. Konkrétně do Družstevního sklepa vinařů Rasteau, který byl založen v roce 1925. A protože tak dlouhý název je snadno zapadnutelý do hloubi lidské nepaměti, vznikla nedávno značka  Ortas, což je výslovnostní přesmyčka (verlain) Rasteau. Celá tato oblast se dá charakterizovat jako krajina lanýžů, olivového oleje, mistralu a královské odrůdy Grenache. A aby byla zdůrazněna pradávná římská tradice, vždy se uvádí, že Rasteau je jen kousek od Vaison la Romaine – vesnice, kde z římských ruin dělají snad i obrubníky…  Vinice Rasteau jsou většinou obrácené k jihu a chráněné před studeným mistralem, půdy má hnědé, vápencové. Terasa Plan de Dieu umožňuje výrobu silných a dlouhověkých vín. V obci samotné je 20 vinařství s 1200 hektary, polovina z vinic má apelaci, kterou společenství vinařů obdrželo před dvěma lety. Několik vinic je také orientováno na východ k Mont Ventoux. Právě na této dvoutisícové hoře se prý rodí severní vítr mistral. Za všechna vína v tomto vinařství budu jmenovat Les Viguiers: 95%  modré odrůdy Syrah a 5 % bílé Viognier. Trochu jsme se dohadovali, proč se do červeného vína přidává tato bílá odrůda. Kvůli svěžesti či barvě? Ani jedno ani druhé. Jednoduše dodá vínu příjemnější aroma. Nejvíce vín tvoří typická jihorhonská asambláž GSM (Grenache, Syrah, Mourvedre). Taková vína jsou charakteristická svou ovocností, v dochuti pak kořen jazyka příjemně pošimrá zdání pepře.

Domaine Grand Veneur (usedlost nejvyššího lovčího)

Na tohle vinařství jsme narazili cestou z Orange do Chateauneuf du Pape. Rodina Alaina Jauma ho vlastní už od roku 1826  a první vinice tenkrát zakoupila rovnou v apelaci Chateauneuf du Pape. Název – což v překladu znamená nejvyšší lovčí – začala používat v roce 1979 a patřilo jí tehdy 9 hektarů. Dnes je to téměř 80 hektarů v apelacích Chateauneuf du Pape, Lirac a Cotes du Rhone. V roce 2003 k nim přibyla i Clos de Sixte, apelace  v Liracu. Ta leží vlastně několik kilometrů naproti papežským vinicím a je jednou z patnácti Cru údolí Rhony. Tady musím podotknout, že řeka Rhona po miliony let ukládala po obou březích do podloží nánosy písčitých jílů a typické hladké oblázky. Filosofie Alaina Jauma: Velké víno se dělá z dobrých hroznů s tím, že musí nechat vyniknout síla země, ze které pochází – důkaz toho, že víno z 90% vzniká na vinici. Základem červených je známá zkratka GSM (Grenache, Syrah, Mourvedre), ale připomeňme i bílá vína. Ta jsou z Grenache blanc, Clairette a Roussanne. První dvě dají svěžest, jemnost aroma, ovoce a květy, Roussanne pak opojnost. Jinak v nich najdete charakter kdoulový, medový a opepřenou olejovou mazlavost. Možná se pozastavíte nad tou kdoulí. Ne, nemusíte ji shánět, abyste se přesvědčili o tom, jak voní či chutná. Stačí ochutnat Chateauneuf du Pape blanc „La Fontaine“.

 

 

Marrenon a víno pro všechny Peťuly.

Marrenon bylo nejvzdálenější vinařství, které jsme navštívili. Na severní straně Luberonu v městečku Petruis. No…vinařství…. Spíše gigantické družstvo  sdružující 1200 vinařů, kteří obhospodařují 7600 hektarů vinic v Luberonu a Ventoux. Čekal jsem něco jako víno továrního typu, ale naštěstí jsem se mýlil. Každé z vín pečlivě sledují enologové a není dne, kdy by neochutnali několik desítek vzorků. Přístup všech zainteresovaných vinařů je dán skutečným příběhem, který stál u vzniku tohoto podniku: Kdysi v dávných dobách zdědila bohatá Brazilka Pétula Garcia hájovnu jménem Marrenon v centru masivu Luberon. Podlehla šarmu krajiny, usadila se a zvala své přátele z celého světa. Pořádala nespočet setkání a k tomu pochopitelně potřebovala mnoho kvalitního vína. A tak požádala vinaře Luberonu, aby vyrobili víno, které pak nazvala Marrenon. Jeho věhlas se rychle šířil, a tak se postupně přidávali další a další vinaři, až v roce 1973 vzniklo družstvo. Dnes tvoří  85% produkce vína z Luberonu a  15% z oblasti kolem Mont Ventoux, z toho je polovina z departementu Vaucluse, jehož správním střediskem je Avignon. Vyváží se 50% produkce do 25 zemí. Těžko popsat rozdílnosti těch 40 vín, které jsme za necelou hodinku ochutnali – nejlépe uděláte, když sami okusíte, nakonec, nemusíte ani jezdit tak daleko, stačí napsat do vyhledávače Marrenon…. Já si vína Marennon spojuji s háčkem. Totiž: když jsme projížděli kolem bilboardu s reklamou na naši Škodovku, všimli jsme si, že nad S Francouzi konečně umístli háček! No – když Škoda ve Francii, tak proč ne Peťula u nás? Myslím si, že jeden marketingový háček by u nás zvýšil odbyt do všech rodin, kde se vyskytuje jméno Petra…ano, jedno z vín se jmenuje Petula. Odrůdově 95% Syrah a 5% Grenache a je růžové z apelace patřící k údolí Rhony.

Martin Severa

 

 

You may also like...