Pinot noir

Původ: Prastará modrá odrůda francouzského Burgundska. Pravděpodobně pochází z divoké révy, kterou selektovali a začali kultivovat Římané. Patrně je to ona pověstná allobrogica – římská antická odrůda. V díle „De re rustica“ popisuje Columella (1. stol. po Kr.) odrůdu, která se dá považovat za dnešní Pinot noir. Záznamy o existenci odrůdy jsou doloženy ve 4. století v Burgundsku, v 7. století v Porýní a v 9. století v okolí Bodamského jezera, kam ji nechal převézt Karel Veliký roku 881. Zmínka o odrůdách skupiny Pinot je i v díle básníka Eustache Deschampse (okolo roku 1300). Hypotéza, že Pinot noir je spontánním křížencem odrůd Mlynářka (Pinot meunier) a Tramín červený, je překonána výsledky novější studie, podle které je naopak Mlynářka pozdější mutací odrůdy Pinot noir. Název pochází z francouzského „pin“ – borovice, protože hrozen připomíná šišku borovice pinie. Původní pravopis však byl „Pineau“. Odrůda se ještě ve 13.století nazývala „Noirien“ podle tmavých bobulí. Ve středověku doprovázela vznik klášterů – žádný klášter v Burgundsku se neobešel bez vinice s osázením Pinot noir. Ve Francii (celkově 22.000 hektarů) se odrůda prosadila také v Alsasku, v Champagne je  jednou ze tří základních odrůd pro výrobu šampaňského. Do Čech tuto odrůdu přivezl ve 14.století Karel IV. a tvořila zde téměř 90% plochy vinic. Ve 30.letech 20.století to bylo 36%, v roce 1994 necelé jedno procento, v současné době je to 5%. Do Státní odrůdové knihy byla zapsána v roce 1941. V Německu je na neustálém vzestupu, v roce 2014 zaujímala osázená plocha touto odrůdou 11 000 hektarů. Ve Švýcarsku je dominantní modrou odrůdou, v kantonu Neuchatel se z ní vyrábí víno Oeil de perdrix (koroptví oko) podle světle červené barvy oka tohoto ptáka. Pěstuje se ve všech evropských vinařských zemích. V USA je hlavní odrůdou státu Oregon. V Kalifornii (13.350ha) začala být populární po uvedení filmu Bokovka (2004). V USA se vyskytuje i v jiných státech, např. na Long Islandu. V Kanadě se pěstuje v Ontariu, oblíbená je i na Novém Zelandu (4.650ha), konkrétně v regionech Central Otago, Marlborogh, Martinborogh a Waipara. V Austrálii (4.400ha) se pěstuje ve vinařských regionech Central Tablelands, Orange a Mudgee a v Tasmánii. V Jihoafrické republice je na 650 hektarech, v Chile na 1.400 hektarech. Celková plocha ve světě je 60.000 hektarů.  Označení tří členů skupiny odrůd Pinot českým názvem „Rulandské“ je paradoxní. O rozšíření odrůdy Pinot gris v Německu se zasloužil Johann Seger Ruland ze Speyeru. Ale neexistuje žádný důvod k pojmenování dalších dvou burgundských odrůd jménem tohoto obchodníka. Český název Rulandské pro celou skupinu burgundských odrůd se tak stal světovou raritou. V České republice je povoleno uvádět na etiketě vín odrůdy Rulandské modré i název Pinot Noir.

Vlastnosti: Vyžaduje terroir, který mírní její bujný růst, řez je na malý počet oček. Vyžaduje kontinentální klima, má ráda jílovito-vápencové půdy. Je citlivá na šedou plíseň, přitahuje obaleče a je často napadána svinutkou (vir).

Víno: Rubínová, jakoby průsvitná barva, u starších ročníků s tóny dohněda. Mladé víno vykazuje chuť po ostružinách a višňovém kompotu, u starších ucítíte spíše ořechy s nahořklým podtónem. Díky zvýšenému obsahu kyselin je vhodné k archivaci.

Synonyma: Blauer Spätburgunder (Německo), Pino nero, Pignol (Itálie), Burgundac crni (Slovinsko, Chorvatsko), Rulandské  modré (Česko a Slovensko), Kék kisburgundi  (Maďarsko) a Pinot tinto (Portugalsko).

Gastronomie: Coq au vin (kohout na víně).

 

Aktuální informace ze světa vína najdete také na našem Facebooku.