Růžová vína – základní informace

Růžová vína – základní informace

Jak vzniká růžové víno

Růžové víno nevzniká smísením vína bílého a červeného. Vyrábí se z modrých hroznů jako vína červená. Rozdíl je v tom, jak dlouho probíhá tzv. macerace, kdy  je šťáva z hroznů v kontaktu s modrými slupkami, ve kterých je obsaženo barvivo. Samotný mošt z modrých hroznů je na počátku světlý (bezbarvý). Čím déle macerace probíhá, tím je barva moštu tmavší. Lze to zjednodušeně přirovnat k sáčku čaje, který je máčen v horké vodě. U vín červených mluvíme o maceraci v řádu dnů a týdnů. U vín růžových o hodinách. Víno s krátkou macerací, kdy prakticky nezačne fermentace se nazývá klaret. To ovšem neplatí pro červená vína z Bordeaux, kde se historicky ujal název claret, kterým od středověku označovali Angličané veškerá červená vína z této oblasti.  Tmavé rosé s delší macerací se tam nazývá Bordeaux clairet. A aby toho nebylo dost, jedna z bílých odrůd jihu Francie se nazývá Clairette.

VIDEO: Blondýna na víně a růžové víno – ZDE.

Druhy růžových vínruzovavina2015bjakROSEvyr300
Růžových vín je široká škála. U nás a ve Střední Evropě jsou růžová vína velmi ovocná, s vyšší kyselinou, svěží a s dominantními tóny jahod a malin. Podstatně bohatší škála rosé je ve Francii. Tam najdeme polosuchá až polosladká Rosé d´Anjou, dále pak ovocná a svěží růžová z Provence, lehce kořenité Cotes du Rhone, snadno pitelná a překvapivě lehce ovocná růžová Bordeaux, ale také sytá, kořenitá vína z Tavelu či Bandolu. Ta mají také často výrazně vyšší procento alkoholu. Rosé z Nového světa (Chile, USA, Austrálie) mají často výraznou barvu, vůni a v chuti najdeme zralejší tóny červeného ovoce, často doplněno o exotické projevy.
Dalším rozlišením jsou odrůdy. Zůstaneme-li v tuzemsku, lehčí rosé najdeme u odrůd Modrý portugal či Svatovavřinecké. To jsou vína s převážně svěžím charakterem založeném hlavně na lehkém ovoci (maliny, jahody). FrankovkaZweigeltrebe a André k tomu přidávají určitou kořenitost a divokost. Další odrůdy, které najdete nejen u nás, jsou pak Cabernet sauvignon – z této statné modré odrůdy dostaneme překvapivě kvalitní rosé plné aromatických tónů, hlavně černého rybízu. Když vedle postavíme další mezinárodní odrůdu Pinot noir, máme víno dospělejšího typu, méně ovocné, serióznější s tóny zralejšího ovoce a plnější chuti.

Růžové sektyimage3

Kromě tichých vín jsou velmi oblíbená růžová vína šumivá. Výjimkou je francouzská oblast Champagne, kde je výjimečně dovoleno vyrábět Champagne rosé smícháním červeného a bílého vína před přidáním tirážního likéru, tedy před druhotným kvašením. V jiných regionech se však růžové šumivé víno vyrábí tradiční způsobem. Pinot noir slouží k výrobě šumivého vína i v Alsasku. Taková vína se nazývají Cremant (= sekt). Zlí jazykové tvrdí, že je to nejlepší uplatnění této odrůdy v Alsasku. Napříč nejen Francií, ale také Moravou tak najdeme celou škálu růžových šumivých sektů, které zdárně kombinují svěžest „bublinek“ a růžových vín.

K čemu růžová vína pít en_blocs_image_106

Růžová vína jsou často spojována s obdobím jara a léta. Nicméně díky jejich bohaté škále si je můžeme dopřávat celý rok. Jako přípitek je ideální růžový sekt, či rovnou champagne. Na večerní skleničku na rozpálené terase pak lehčí rosé, třeba z jižní Moravy či francouzské Provence. A pokud hledáme víno ke grilování, tak rosé je opět ve hře. Jen musíme zvolit kořenitější variantu. Buď ze Zweigeltrebe či Cabernetu, z Francie pak z Rhony či Languedocu. A pokud hledáme seriózní, velké rosé, tak i zde je řešení. Ať nás má doprovodit k výraznému jídlu či při meditaci u krbu, doporučujeme Tavel či Bandol. Ty mohou být dokonce i částečně archivovány (částečně = pět, výjimečně  10let).

Aktuální informace ze světa vína najdete také na našem Facebooku.