Contact Information

Theodore Lowe, Ap #867-859
Sit Rd, Azusa New York

We Are Available 24/ 7. Call Now.

Před zhruba 10 lety jsem se jako vystavovatel po několik ročníků účastnil veletrhu Víno a Destiláty. Dodnes se budím s hrůznou vzpomínkou na sklenici prudce vytrčenou asi 10 cm před můj obličej a větu „dejte mi to nejlepší bílé“. Nezazněla od sommeliéra roku, majitele hotelové sítě či renomovaného restauratéra. Vyřklo ji individuum, které byste nechtěli potkat ani na rušné ulici v pravé poledne. S pravidelností daňového přiznání přicházeli na náš stánek návštěvníci s podobnými požadavky. A někdy i důraznějšími (“bílý!”). A to vše při pronájmu za prostor stánku v hodnotě desítek tisíc korun za 3 dny. Výměna zkušeností a vizitek s kolegy, navázání pracovních kontaktů, nějaká ta objednávka natož pak uzavření kontraktu – nic z toho se tehdy nekonalo. Nic z toho se nekoná už řadu let, nekonalo se ani letos. Rok od roku tato „prestižní“ výstava upadá. Proč? Protože pořadatelé nejsou schopni vinaři či obchodníkovi odpovědět na jednoduchou a základní otázku: Proč bych se měl účastnit? 1517812_459455810869208_4226844704918063064_nA nepomohlo ani nahrazení slova destiláty slovem delikatesy, což se v praxi projevilo vůní smaženého sýra, zátiším zavěšených pálivých maďarských klobás, které vám znecitliví chuťové buňky tak, že nepoznáte červené víno od džusu z černého rybízu, anebo čokoládou reprezentující Polskou republiku. Jenže já tam letos přišel ochutnat víno z našich regionů a porovnat je, posoudit, jak dopadl diskutovaný ročník 2014, kam se ubírá kvalita našich vín, jaké jsou zkušenosti s technologiemi, trendy. Moravských vinařů (Češi to vzdali) byste tam našli všehovšudy 17. Slovy sedmnáct. K tomu jeden prodejce francouzských vín, (samozřejmě Francouz) a Maďaři a Bulhaři. Ti se tady ocitli víceméně za podpory dotačních firem Maďarská turistika a.s. a firmy Prowine s.r.o. (neplést s názvem německého veletrhu) Mám ale takový pocit, že si celou akci představovali poněkud jinak. Vinař, dovozce či negociant je především obchodník. Má zaměstnance, vinice, úvěry. A musí mít z takové akce náležitý ekonomický dopad. Veletrh každého zboží včetně vína, slouží k výměně zkušeností, cestě vpřed, ke konjunktuře. V Česku žádný takový veletrh není. Víno a delikatesy se pohřbily samy.


Myslíte si, že píšeme o tuzemském veletrhu Víno a Delikatesy až příliš lehkovážně a děláme si spíš legraci? NE!! To organizátoři si dělají legraci z široké vinařské veřejnosti včetně běžných spotřebitelů. Většina zásadních vystavovatelů na to už přišla a už se nechce nechat zesměšňovat. Organizuje si svoje vlastní výroční prezentace vín. Podíl a význam vinařů celou dobu neustále klesal. Často se jednalo jen o slepé výstřely do tmy nebo oficiální reprezentace jednotlivých zemí, které s reálným businessem neměly moc společného – viz výše zmínění Bulhaři a Maďaři. Co však organizátory vedlo  k letošní prakticky obřadné sebevraždě, to mi není známo. Pokud však toto nebyl poslední ročník Víno a Delikatesy, tak tato země zvládne ještě hodně…

17826_458288540985935_8050051540059406528_n

Kam se tedy vypravit, abychom se mohli porovnat mezi sebou, ale hlavně se světem? Vyměnit zkušenosti, navázat kontakty? Určitě na německý Prowein či podobné veletrhy jako Vinexpo, London Wine show nebo Vinitaly. Tam se na rozdíl od Prahy setkávají opravdoví obchodní partneři. Tam se vymýšlejí strategie, jak zvýšit prodej. Tam si potřesou rukama a ukazují svůj obličej na důkaz toho, že i v dnešní turbulentní době je vše při starém. Že vinař stále vyrábí víno a obchodník ho stále bude kupovat. A také se ochutnávají vína. Většinou na okraj jednání, spíše u nových kontaktů nebo jako potvrzení (ubezpečení se) o kvalitě nového ročníků známého vína. Nepije se. Degustuje se. Víno se odlévá a vyplivuje. Nenajdete nikoho opilého.  Tedy najdete, ale v 99% se jedná o osoby žijící na východ od Norimberku. Je to obchodní, kontraktační veletrh. Dělá se tu business. Drsný i srdcem, malý i globální. Ale business. Není to vinný bar zdarma, pijatyka ani otevřené sklepy.


Možná se však blýská na lepší časy. Na konci května v Praze proběhne první ročník zcela nového veletrhu vína. Pořadatelé se jednoznačně inspirovali v zahraničí – selekce návštěvníků, vysoké vstupné, skleničky k degustaci jen na jednotlivých stáncích (návštěvník nemá vlastní skleničku – důležitý detail), doprovodné degustace. 13233_460293610785428_3017031314830685117_nProblém respektive zakopaného psa nevidím v samotné organizaci, ale v návštěvnících. Na Prowein či Vinexpo přijíždí obchodníci z celého světa. Kdo přijede do Prahy?  Ti skutečně zásadní klienti nemají čas navštěvovat veletrhy a samotní vinaři či obchodníci je stejně navštíví osobně. Takže se obávám, že se znova velká část návštěvníků bude rekrutovat z druhé ale spíše třetí zákaznické ligy, dále z různých sekretářek, něčích sestřenic a tet či provozních a executive managerů restaurací, kteří ve skutečnosti v luxusní restauraci myjí nádobí. Dále určitě proběhne velká snaha o infiltraci tzv. „pražské vinné holubí letky“  a různých „vínomilců a odborníků.“

Pevně věříme a upřímně to organizátorům nového veletrhu přejeme, abychom se mýlili. Budeme první (nebo se budeme snažit být první) kdo jim pogratuluje k případnému úspěchu.

Martin Kozák a Martin Severa

Fotografie: Prowein.de

Share:

author